Mercedes Benz A-Class Actros Atego Axor B-Class BENZ BlueZero 111 C-Class C107 Citan Citaro Cito CL CLC CLK CLS Conecto DMG E-Class Econic FASCINATION G-Class GL-Class GLK-Class Henschel LK/LN2 LP M-Class MAYBACH MB-Trac NG 302 303 305 317 340 402 404 405 407 408 Pullmann R-Class R107 R129 S-Class SCR SK SL SLK SLR SLS Smart Sprinter Tourino Tourismo Touro Travego Unimog V-Class VANEO Vario VIANO Vision GST Vito W02 W03/W04/W05 W06 W07 W08 W10 W100 W103 W108/109 W11 W110 W111/112 W113 W114/115 W116 W120/W121 W123 W124 W126 W136 W138 W142 W143 W15 W150 W152 W153 W18 W180 W186 W187 W188 W189 W191 W194 W198 W201 w202 w203 w204 W21 W22 W23 W25 W29 W30 W31 klub

On-Line chat: Kondik >>>


MERCEDES BENZ Modely Povinné ručení Foto galerie Inzerce Naše auta Servisní knížky Členové Články Fórum Chat Srazy Motory Videa Partneři E-Shop Hledání Flash hry Poradna

Nejnovější video:

38.107.179.208

RSS novinky

Mercedes Benz Smart

Modely

Mercedes Benz Smart

Rok výroby 1998 - ...

Správci tohoto modelu jsou: zatím neurčen ... Chcete se této role ujmout ? Napište webmasterovi (viz menu Kontakt) !

Smart: Nejmladší značka skupiny Daimler

Výrobce mikroautomobilu Smart slaví patnáctileté výročí svého založení. Společnost, která původně nesla název Micro Compact Car AG, byla založena ve švýcarském Bielu 27. dubna 1994.

Historie dvoumístného městského mikroautomobilu je však mnohem starší. První prototyp vozítka s délkou 2,5 m a rozvorem 1,7 m vznikl totiž už v roce 1972! Šéfem projektu byl Johann Tomforde, jehož jméno se objevuje v historii Smartu i o dvě desetiletí později. Vůz ovšem zatím poháněl elektromotor. Po devíti letech na něj navázal koncept NAFA. Ten byl také jen dvoumístný, na délku měřil opět pouze 2,5 m, byl 1,5 m široký a stejně vysoký. Poháněl jej zážehový tříválec litrového objemu s výkonem 30 kW. Městský mikroautomobil pro cesty na krátké vzdálenosti vážil pouhých 550 kg. V roce 1988 se pak objevila elektrická verze tohoto konceptu, která nakonec vznikla ve stokusové sérii. Vozy jezdily v tehdejším Západním Berlíně, ale neosvědčily se, kapacita baterií byla ještě příliš omezená.

Na začátku devadesátých let Mercedes-Benz zahájil také vývoj většího vozu, než byl pozdější Smart. V roce 1993 se objevil prototyp Vision A 93, o rok později Study A – oba byly předobrazem pozdější první generace třídy A s kódem W168. Druhý tým pracoval na návrzích vozu, kterému tehdy říkali Mercedes Compact Car – poprvé se tak objevila zkratka MCC. První nefunkční maketa v měřítku 1:1 byla hotova ještě v roce 1990, o rok později vznikly v kalifornském designérském centru návrhy prototypu MCC 01. Funkční šasi bylo hotové v květnu 1992, bylo poháněno elektromotorem a ještě nemělo karoserii. V roce 1993 vznikly další studie Eco Speedster a Eco Sprinter. Otevřený Eco Speedster měl už vzadu umístěný zážehový tříválec, projekt se tak vrátil ke kořenům ze začátku osmdesátých let. I v dalších plánech už měli představitelé tehdejšího koncernu Daimler-Benz AG jasno – nebudou spolupracovat s Volkswagenem, jak bylo původně plánováno, ale se švýcarskou hodinářskou firmou SMH, výrobcem hodinek Swatch, jejíž šéf Nicolas George Hayek byl projektu velmi nakloněn. Obě eco studie se objevily v Ženevě 1994, kdy do založení společnosti Micro Compact Car AG zbývaly už jen pouhé týdny.

O dva roky později měly premiéru při olympijských hrách v Atlantě a na autosalonu v Paříži další prototypy. Sériovou podobu Smartu mohli spatřit poprvé návštěvníci frankfurtské IAA v roce 1997, to už byl většinovým vlastníkem Micro Compact Car AG Daimler-Benz, neboť SMH se investicemi do projektu finančně vyčerpala a Hayek v únoru 1997 takřka všechny své akcie německé automobilce odprodal. O rok později se pak restrukturalizovaná a přejmenovaná Micro Compact Car Smart GmbH stala stoprocentním majetkem Daimler-Benz AG. V roce 2002 pak změnila jméno potřetí na současné Smart GmbH (v propagačních a tiskových materiálech používá výrobce stále přepis s malým písmenem, tedy smart GmbH, který je totožný s jeho logem).

Vozy byly tvrdě testovány v nejrůznějších přírodních podmínkách ve Spojených státech, problémy s jejich stabilitou si však vynutily oddálení sériové výroby a standardní montáž jednoduchého stabilizačního systému a později i plnohodnotného ESP. První automobily tak vyjely z bran továrny Smartville ve francouzském Hambachu až 2. července 1998. Vzadu umístěné přeplňované tříválce 599 cm3 měly výkony 33, 40 a 45 kW. Od roku 1999 byl k mání i diesel s objemem 799 cm3 s výkonem 30 kW, o rok později přišla verze City Cabrio s plátěnou střechou. V roce 2003 se zvýšil objem zážehových motorů na 698 cm3 a výkony na 37 a 45 kW. Na konci roku byla celá řada City Coupé/Cabrio přejmenována na ForTwo. Celkem vzniklo 770.256 kusů první generace. Jeden z nich je dokonce součástí sbírek Muzea moderního umění v New Yorku.

Druhá generace ForTwo se objevila před dvěma lety, v březnu 2007, její výroba a prodej začaly o měsíc později. Koncept se nezměnil, minivůz jen narostl na zhruba 2,7 m. Litrové tříválce bez turbodmychadla mají výkony 45 a 52 kW, přeplňovaná varianta pak 62 kW, vznětový motor CDI nabízí 33 kW. Sériově se začala vyrábet i verze MHD (Micro Hybrid Drive), nejedná se však o hybridní automobil, ale o běžný benzinový smart vybavený systémem start-stop. Zařízení se mezitím již stalo standardem pro atmosférické modely.

Smart nevyráběl jen řadu City/ForTwo. Na jaře 2001 se objevil koncept Crossblade, který byl v letech 2002-2003 vyroben v sérii dvou tisíc kusů. Na podzim 2002 byl představen dvoumístný sportovní Smart Roadster/Roadster-Coupé, jichž v letech 2003-2005 vzniklo 43.000. Nepříliš úspěšný byl i jediný sériový Smart se čtyřmi dveřmi - model ForFour z let 2004-2006, který vznikl ve spolupráci s Mitsubishi a vyjížděl z nizozemské továrny NedCar. Vzniklo jich asi sto tisíc.

Všechny modely značky vznikly v bezpočtu limitovaných sérií, tuningu se věnuje firma Brabus. Objevily se další koncepty – CrossTown (2005), SUV ForMore (2006), probíhá také vývoj alternativních pohonů – existují smarty poháněné elektřinou i palivovými články.

Text použit z článku: auto.cz

Modely: smart