Mercedes Benz A-Class Actros Atego Axor B-Class BENZ BlueZero 111 C-Class C107 Citan Citaro Cito CL CLC CLK CLS Conecto DMG E-Class Econic FASCINATION G-Class GL-Class GLK-Class Henschel LK/LN2 LP M-Class MAYBACH MB-Trac NG 302 303 305 317 340 402 404 405 407 408 Pullmann R-Class R107 R129 S-Class SCR SK SL SLK SLR SLS Smart Sprinter Tourino Tourismo Touro Travego Unimog V-Class VANEO Vario VIANO Vision GST Vito W02 W03/W04/W05 W06 W07 W08 W10 W100 W103 W108/109 W11 W110 W111/112 W113 W114/115 W116 W120/W121 W123 W124 W126 W136 W138 W142 W143 W15 W150 W152 W153 W18 W180 W186 W187 W188 W189 W191 W194 W198 W201 w202 w203 w204 W21 W22 W23 W25 W29 W30 W31 klub


MERCEDES BENZ Modely Povinné ručení Foto galerie Inzerce Naše auta Servisní knížky Členové Články Fórum Chat Srazy Motory Videa Partneři E-Shop Hledání Flash hry Poradna

Nejnovější video:

38.107.179.206

RSS novinky

Mercedes Benz C 111

Modely

Mercedes Benz C 111

Rok výroby 1969 - 1970

Správci tohoto modelu jsou: zatím neurčen ... Chcete se této role ujmout ? Napište webmasterovi (viz menu Kontakt) !

Žluté ufo

V září 1969 byl na tradičním IAA ve Frankfurtu předvedena krajně podezřele vyhlížející studie Mercedes - Benz C111. Je nasnadě, že tento futuristický dvoumístný sporťák s oranžovou aerodynamickou karoserií vzbudil právem velký zájem motoristické veřejnosti nejen na Litoměřicku. Vůz byl posazen na stylových pěticípých ráfcích obutých do na svou dobu extrémně širokých a nízkých pneumatik Dunlop o rozměru 205 VR14. K nebi otevírané dveře pak daly vzpomenout na legendární Gullwing. Z důvodu velmi malé vzdálenosti přídě a vozovky byly instalovány nad sebou umístěné tři řady světel – dole mlhovky, ve středu obrysová, horní vyklápěcí potkávací a dálková. Ve „strojovně“ umístěně uprostřed šasi dřímala vskutku neortodoxní pohonná jednotka, konkrétně trojrotorový Wankel RCE (rotary combustion engine). Celkový objem spalovacích prostor dával dohromady 1,8l, což odpovídalo objemu cca 3,6l u klasického motoru. Jednotka se mohla pochlubit výkonem 206 kW při 7.000 otáčkách a maximální rychlostí okolo 260 km/h.

Ačkoli se jednalo již o druhou verzi, byl právě C111-II oficiálně prezentován jako ten „první“ C111. Obnovená premiéra se konala na Ženevském autosalonu zjara roku 1970. Ve srovnání s „jedničkou“ doznala druhá generace několika inovací a to jak vně tak i uvnitř. Nepříliš vzhledné hranaté zadní lampy alá Karosa LC735 nahradili sportovnější kulaté, i řady předních osvětlovacích skupin přiměřeně prořídly o prostřední obrysovky. Boky zadní části laminátové karoserie byly zcivilizovány prosklením namísto původních nasávacích žeber. Technický arzenál vozu se rozrostl o dosud nevídané prvky - ABS, pětistupňová převodovka, regulované sání, dvě oddělené palivové nádrže (lepší rozložení hmotnosti), stavitelná výška tlumičů nebo elektronická kontrola přívodu paliva řízená tranzistory. Výkon Wankelova motoru RCE povážlivě stoupl až na 350 koní, existovala však i méně trvanlivá varianta s výkonem přes 400 ks. Vrcholná moderna se přenesla i do brilantního interiéru. Za zmínku zde stojí například vertikálně umístěné autorádio Becker vyrobené speciálně pro C111 nebo atypicky upevněné tříbodové bezpečnostní pásy ve tvaru „V“. Je věčná škoda, že se tento vysoce progresivní i funkční skvost nedočkal ani malosériové výroby a vznikl vpočtu pouze v 16 oficiálních exemplářích. Na vině byla pravděpodobně obava o životnost rotačních motorů, viz tehdy velmi aktuální memento NSU Ro80 i nastupující ropná krize a zpřísňování emisních limitů. O aktuální ceně několika dochovaných unikátů raději snad nespekulovat.

Třetí vydání C111 bylo již výlučně „pokusným králíkem“. Vysoce aerodynamická, lehká karoserie a s tím související vynikající jízdní vlastnosti k různým testům přímo vybízely. Tak byly mimo jiné dosaženy tehdejší světové rychlostní rekordy u vozů s Wankelovým motorem (r.1974 - 403 km/h) a s motorem Dieslovým (1979).

Text použit z: partaj.cz

další články: veteran.auto.cz